Vybudován v letech 1799-1801 knížetem Josefem Schwarzenbergem,jako spojnice Vydry a Křemelné. Tento plavební kanál začíná u Hradlového mostu asi 1 km pod obcí Modrava a je dlouhý zhruba 8 km. Hradlový most zabraňoval pronikání dřeva do balvanitého koryta Vydry. Název plavební kanál dostal po dnes již zaniklé vesnici Vchynice-Tetov, ze které se dochovaly pouze zbytky. V letech 1801-1946 bylo kanálem splaveno přes 2 miliony kubických metrů dřeva.
je typické šumavské vrchovoštní rašeliniště o rozloze 19 ha v nadmořské výšce 1062 m. Přístupné po povalovém chodníku. 200 metrů dlouhá naučná stezka s jedenácti informačními tabulkami, které informují o povrchových rašeliništích a jejich vzniku, byla zřízena v roce 1987. Uprostřed slati jsou tři jezírka, z nichž největší má plochu asi sedm arů a je asi dva metry hluboké. Dřevěné popisky označují zajímavé zástupce zdejší flóry.
bývalý královácký dvorec v údolí Vydry z počátku 16. století. Jméno dostal zřejmě podle malé sklárny zvané Horní Otygl (huť měla jednu pánev - Ein Tiegl), která nedaleko odtud pod vrchem Sokol v letech 1523-1815 vyráběla tzv. pateříky a duté sklo. Dvorec, u kterého se dodnes nepodařilo navzdory tradované legendě najít žádné stopy po sklářské huti, si udržel své královské výsady do roku 1849. Pak fungoval jako zemědělská usedlost a hostinec pro turisty. V roce 1965 začal sloužit jako zázemí pro přilehlý kemp. Areál Antýglu dnes tvoří skupina roubených i zděných stavení z 18. století s polovalbovými střechami krytými šindelem a se štíty s vyřezávaným bedněním. Antýgl je rovněž výchozím místem na výlet podél řeky Vydry k Turnerově chatě.
původ této kamenné stavby je z období mezi r. 1830 - 1860 (nejspíš r. 1848). Schwarzenberská hájovna je poslední dochovanou stavbou tohoto druhu v rozsáhlé oblasti šumavských plání. Toto místo, s krásným výhledem na kopec Luzný, bývá v literatuře často zmiňováno jako "srdce staré Šumavy". Místo patří k nejdeštivějším (roční průměr srážek činí 1.500 mm) a také nejstudenějším (154 dní v roce je tady pod nulou) na Šumavě. Od roku 2009 je v letních měsících z Březníku zpřístupněn hraniční přechod do SRN Modrý sloup, přístupný však pouze pro pěší.
1. zóna Národního parku Šumava chrání rozsáhlé vrchovištní rašeliniště. Slať, kde rostou všechny druhy rostlin typické pro šumavská rašeliniště, je pouze částečně přístupná po poválkovém chodníku od dvoupatrové vyhlídkové věže, z níž lze přehlédnout většinu slati. Přísná přírodní rezervace zde byla zřízena na ploše 34 ha už v roce 1933. V roce 1973 pak byla rozšířena na 103,5 ha. Největší hloubka rašeliniště je téměř 7 metrů. Návštěvníci mohou využít naučnou stezku dlouhou 600 metrů.
byla vybudována pražským obchodníkem Čeňkěm Bubeníčkem poblíž soutoku Vydry a Křemelné po lesních kalamitách v letech 1863 a 1870. V létě 1867 onjekt navštívil Bedřich Smetana, který zde vysadil dodnes rostousí "Smetanův smrk". Pila byla v r. 1912 přestavěna na hydroelektrárnu, která slouží s původním vybavením dodnes. Celé zařízení se zachovalou Francisovou turbínou je dnes národní technickou památkou.
příjemnou procházkou z Modravy (12 km) nebo z Kvildy (6 km) dosáhneme úpatí Černé Hory, kde pramení nejdelší česká řeka - Vltava. Odtud po překonání stoupání, téměř k vrcholu kopce Stráž a následného klesání k Bučině, se před námi rozevře pohled, který se vrývá navždy do paměti snad každého smrtelníka. Pohled přes Knížecí Pláně na panoráma Šumavy podél hranice až na Trojmezí. Za jasného počasí je zde výhled na Alpy.
slať s nejvetším rašelinným jezírkem (1,3 ha) v republice, do jejíhož středu se dostanete po 260 metrů dlouhém povalovém chodníku. Hloubka rašeliny dosahuje až 7 metrů. Mezi vzácné rostliny patří masožravá rosnatka okrouhlolistá, rostoucí u kraje jezírka.
vrchol s vyhlídkovou věží vysokou 37 metrů je též nazýván Polední hora a nachází se 7 km jižně od obce Prášily. Se svými 1315 m nad mořem je přirozenou dominantou celé této příhraniční oblasti, odkud je výhled na celou Šumavu a Bavorský les. V roce 1998 byla přestavěna z bývalé stanice protivzdušné obrany, která sloužila armádě od konce šedesátých let minulého století. Na vrchol věže s třemi půlkruhovými patry vede 227 schodů.
leží na úbočí Poledníku, nad ním 150 m vysoká karová stěna. Jeho plocha je 3,91 ha, nejvyšší naměřená hloubka 15 metrů. Ledovcové jezero je odvodňováno Jezerním potokem do Křemelné. U jezera je pomník studenta medicíny O. Krareise, který zde utonul v roce 1927. Nedaleko je Stará jímka-bažinatá kotlina, kdysi také ledovcové jezero.
